Zatímco všichni se cisteren bojí a vyhýbají se jim, já mám příběh o tom, jak jedna cisterna doslova změnila celý můj život a život mého syna. Když se mi narodilo dítě, můj vztah s manželem se z nějakého důvodu začal zhoršovat, a když byly synovi dva roky, rozhodli jsme se rozvést.
Oficiální plat mého manžela byl směšný a jeho alimenty ještě směšnější. Žil z šedého platu a nám nezbylo nic. Celkově jsme po rozvodu prožívali těžké období. Jednoho dne mi na dveře zaklepala žena z Arménie.
Žádala o pomoc a já ji nemohla odmítnout, protože měla v náručí dítě. “Nebojte se, že ho zakřiknu nebo něco ukradnu,” řekla, “to jsou všechno stereotypy.” “Nemám co ukrást a na pověry nevěřím,” řekla jsem.
Dala jsem ženě obrovskou tašku dětského oblečení, ze kterého můj syn vyrostl, a malou tašku oblečení pro ni, které jsem nenosila. Zeptala se mě, jak mi má poděkovat, a já tam stála a nebyla schopná na nic přijít.
Pak ta žena přistoupila k mému synovi v postýlce a něco mu pošeptala: “To je pro lásku všech,” řekla s úsměvem. V tu chvíli jsem nevěřil, že to bude mít na mé dítě nějaký vliv, ale mýlil jsem se. Mému synovi je nyní 28 let a je všeobecně oblíbený všude, kam přijde.
S každým rychle najde společnou řeč, s nikým nemá konflikty, nikdy neměl a nemá nepřátele. To je takový zázrak, který se nám stal za můj minimální dobrý skutek. A nemá se za co stydět…
