Když jsme s manželkou po svatbě neměli kam jít, matka nám dala svůj byt a přestěhovala se na daču. Ale brzy se moje žena ukázala.

Moje matka je jediný člen rodiny, kterého mám. Žili jsme na pokraji chudoby. Matka pracovala na trhu, prodávala zeleninu a v noci myla podlahy v supermarketu. Viděl jsem, jak se jí třesou ruce, protože ji bolela záda, a oči měla červené kvůli nespavosti.

Ganan byla první krasavice v našem potoce, kluci za ní běhali ve stádech. Hanna dokonce vyhrála soutěž Miss univerzity. A jednou si ke mně sedla při zkoušce: “Byla to taková těžká otázka… Hanna díky mně udělala všechny zkoušky, protože jsem jí pomohla.

Jednou večer se mi rozhodla poděkovat a pozvala mě do kina. A pak něžné polibky a objetí. Druhý den ráno jsem se probudil v její posteli. Uvědomil jsem si, že je moje! Svatbu jsme neodkládali – požádal jsem ji o ruku hned po čtvrtém ročníku.

Byl jsem šťastný, že si královna jako Anna vybrala právě mě! Musím přiznat, že mi to opravdu zvedlo sebevědomí. Ale bylo tu jedno “ale” – kde budeme bydlet? Anniní rodiče se ke mně nechovali moc hezky, protože si mysleli, že jsem “flákač” a že jí nemůžu dát nic dobrého.

Tak jsem se rozhodl promluvit si s matkou: “Dobře, synku, dám ti tenhle byt. Jen musíš udělat opravy. Myslím, že je pro mě dobré, abych na stará kolena žil na venkově. Čerstvý vzduch, zeleninová zahrádka…” Ale přesto byly v jejím hlase slyšet tóny smutku a lítosti. Jsem však její syn a ona prostě nemohla jinak. P

o svatbě jsme se přestěhovali do bytu. Naštěstí nám (nebo spíš jí) Annin rodič daroval nové auto. Nesměl jsem s ním však jezdit – Je to moje auto! Poškrábeš ho nebo s ním nabouráš do stromu.

“Jeď do kanceláře tramvají a nedojdi si benzín!” okřikla ho manželka. “Chceš jet k mámě na daču? Jeď vlakem, proč s tebou musím jet do zapadákova?” hádala se Anna. Jezdil jsem za mámou jednou týdně, ale Anna byla rozhodně proti. Jakmile slyšela slovo “dača”, měla spoustu výmluv: “Mám schůzku, manikúru, pedikúru”.

Všemožně se mě snažila odlákat, změnit mé plány. Měla jsem jít k jejím rodičům nebo na narozeniny její kamarádky do kavárny. A já jsem nemohla odmítnout, protože pak by mě čekal skandál a noc na matraci. Hanna nechápe, že moje matka je stará, v důchodu a má sotva dost peněz. Moje žena myslí jen na sebe. Já myslím na svou matku. Tak jsem podal žádost o rozvod.

Beaucoup de gens partagent leurs histoires avec nous pour savoir ce que les autres en pensent. Si vous avez une opinion ou une suggestion concernant cette histoire, veuillez l'écrire dans les commentaires Facebook.

Related Posts