Vždycky jsem snila o otci a manželovi, jako je Vadim. A považujte, že jsem utrhla “zlatý keř”, když se před deseti lety stal mým manželem a poté otcem našich dvou krásných dětí. Málokdy se hádáme a všechno řešíme s láskou a úctou jeden k druhému, takže jsem to volání nemohla pochopit…
V posledních měsících jsem si všimla, že manžel je čím dál zamyšlenější a rozčilenější, vše vysvětloval problémy v práci (je právník ve velmi známé firmě), ale viděla jsem, že mi neříká pravdu, a v jedné z našich intimních chvilek jsem se ho zeptala přímo: “Co se to s tebou děje? Poslední dobou nejsi ve své kůži!”
Podrobně mi vyprávěl o problémech v práci a o tom, co ho trápí, a já už jsem usoudila, že jsem si to namlouvala a že problém je jen v mé práci. Od našeho rozhovoru se však nic nezměnilo a zdálo se, že se vše ještě zhoršuje. Nemohla jsem uvěřit, že manžel má neustále problémy v práci, a začala jsem ho podezřívat, že zase nějaké problémy skrývá.
Znovu jsem si s ním tedy sedla a rozhodla se mu položit stejnou otázku, jakou jsem mu položila před několika měsíci.Než jsem to však stačil udělat, zazvonil telefon. Číslo bylo tajné, a tak jsem ho s nedůvěrou zvedl. Žena na druhém konci telefonu mi rychle sdělila, že můj manžel má druhou rodinu, kde má dalšího syna.
V hlavě jsem měla opravdový chaos. Nemohla jsem uvěřit, že by můj Vadim mohl být něčeho takového schopen. Vrátila jsem se k němu do pokoje, ale s úplně jinou náladou a otázkami. “Miláčku, řekni mi upřímně, znáš toho kluka Kolju? Dlouho se mi díval do očí, pak sklonil hlavu a začal vyprávět: “Před čtyřmi lety za mnou přišel jeden mladý student na stáž.
Byl jsem přesvědčen, že budeme mít vždycky jen čistě pracovní vztah, ale ona mě nenechala projít, byla pořád nablízku. Její odhalující oblečení, její sprosté narážky. Dalo by se říct, že jsem jí dal, co chtěla, a ona se uklidnila. Pak už jsme spolu nemluvily a o několik měsíců později mi přinesla těhotenský test se dvěma proužky.
Snažila se mě dotlačit k rozvodu, a když zjistila, že to nepůjde, dala chlapce do dětského domova.Takže teď za Koljou pravidelně chodím, kupuji mu všechno, co potřebuje, dávám mu alespoň trochu rodičovské lásky, které jsem schopen, abych mu vynahradil svou velkou vinu.
” Několik minut jsem mlčela, dost jsem plakala, a pak jsem promluvila, překračujíc sama sebe a pro dobro své rodiny: “Je to tvůj syn, udělej, co je třeba!” Brzy nato jsem se vydal za svým kamarádem ze školy. Olja o situaci v mé rodině nevěděla, a tak bez váhání řekla:
“Viděla jsi toho chlapce, který mě doprovázel k bráně? Byl tak hezký a dobře vychovaný! Ale zůstal sirotkem a jeho rodiče jsou stále naživu! Matka se ani neukáže, ačkoli prý má spoustu peněz, a otec se snaží synovi, který se narodil jeho milence, vynahradit tím, že mu pomáhá, jak může, a navštěvuje ho!” Stáli jsme nedaleko plotu, na který ukazoval můj přítel, a viděli toho malého chlapce.
Kopie mého manžela byla vykopána. Ale v mé tváři se nepohnul jediný sval, a tak jsme pokračovali v chůzi, jako by k tomuto rozhovoru nikdy nedošlo.Druhý den mi manžel řekl, že jede navštívit svého syna, a já jsem ho požádala, abych mohla jet s ním.
Chlapec k němu okamžitě přiběhl a začal ho objímat, tak jsem se posadila, natáhla ruku a řekla: “Ahoj, já jsem tvoje máma a chci tě vzít domů!” Chlapec se pozorně podíval na svého otce, který se usmál a přikývl, a pak ke mně přilétl s objetím: “Mami, opravdu? Věděla jsem, že mě najdeš, a tady mi lžeš a necháváš mě opuštěnou!
Tolik jsi mi chyběl! Mám tě moc ráda!” Objetí Kola mi připadalo jako rodinná záležitost, jako bych se opravdu setkal se svým ztraceným synem, a tehdy jsem si uvědomil, že tohoto rozhodnutí nikdy nebudu litovat! Naše děti byly šťastné, že mají bratříčka, a začaly ho všechno učit (dokonce i to, jak oklamat tatínka).
Teď už mají starší děti vlastní rodiny a jen Kolja, který dokončuje vysokou školu, je stále nablízku. Nikdy by mě nenapadlo, že se dítě milenky mého muže může stát mou oporou a jedním z mých nejbližších lidí! Nebyla jediná vteřina, kdy bych litovala, že jsem si toho chlapce vzala k sobě, i když jsme toho hodně prožili!