Naše oddělení je malé, pouze 4 lidé, ale pracujeme velmi efektivně a stabilně. Každý měsíc někteří z nás dostávají prémie, to bylo normální. Ale minulý měsíc nikdo nic nedostal. Byli jsme překvapeni, protože jsme neudělali žádnou chybu, pracovali jsme podle stejného schématu a nevěděli jsme, v čem je problém. Ale náš šéf nás začal uklidňovat s tím, že on také nedostal prémie.
Nejspíš se na nás nejvyšší vedení ještě za něco zlobilo. Pracovali jsme dál, tentokrát se nám dařilo ještě lépe, takže si nebylo na co stěžovat. Ale tento měsíc nikdo nic nedostal. Zase nějaký zázrak. A opět se nás šéf snažil uklidnit, že on také nemá peníze, takže musíme být trpěliví, třeba budeme mít příště štěstí.
Ale naše oddělení stále nechápalo, co děláme špatně. Abychom zjistili, co děláme špatně, rozhodli jsme se jít sami za nejvyšším vedením. Byli překvapeni, že jsme dva měsíce nic nedostali. Vždyť našemu oddělení dávali prémie pořád, protože jsme byli vždycky nejlepší pracovníci.
Slíbili, že se na to podívají. A pak se ukázalo, že to byl náš šéf, kdo udělal něco špatně, a přišel o celou prémii. Ale aby se neocitl v tíživé finanční situaci, rozhodl se vzít si naše prémie pro sebe.
Nyní je náš šéf údajně na nemocenské, ale proslýchá se, že se vůbec nevrátí. Někdo už viděl jeho rezignační dopis. Nakonec jsme všichni dostali odměny, a to i za ty dva měsíce. Takto se náš bývalý šéf chtěl nezákonně obohatit na náš úkor.
