Tak se stalo, že jsem se celý život točil jako veverka v kole. Sama jsem vychovala své děti, pomohla jim dostat se na vysokou školu, všechny jsem je provdala.
Žila jsem jen pro své děti. Manžel mi trochu pomáhal, ale většinou se moc nestaral. Pochopil, že se o všechno stejně dokážu postarat já, takže byl na důchod úplně líný.
Přesto jsem dál pracovala, abych měla čas kupovat dárky pro vnoučata a dobré jídlo do domácnosti. Manžel se však rozhodl, že důchod má sloužit k odpočinku, a tak začal odpočívat na boku na pohovce před televizí. “Pracuji teď sama doma, mám čas po práci uklízet a vařit večeři.
A když přijdu domů, manžel si může vzít celou večeři a sníst ji. A já stojím u sporáku, studená a vyčerpaná. Je mu to jedno, dál odpočívá, jí moje jídlo a nijak mi nepomáhá. Pak mi kamarádka poradila, abych oddělila jeho a moje jídlo.
Řekla jsem manželovi, že mám speciální dietu a že jídla v hotelových hrncích se nesmí dotýkat. Byl blázen, že mi věřil.Nyní kupuji kvalitní maso a vařím zajímavá jídla. A pro manžela mohu koupit i prošlé maso, přidat více koření a on ho dobře sní.
Stejné je to s těstovinami: jemu kupuji levné a tvrdé těstoviny a sobě kupuji tu nejlepší odrůdu. Sýr a salám schovávám do sklenic s okurkami a manžel se tam nepodívá. A zatímco je s muži v garáži, já rychle vyndám jídlo a sním ho.
Nebo si dám čaj se sladkostmi. A můj manžel nic netuší. A já se za něj nestydím. Pokud se chce pořádně najíst, měl by si domů nosit vlastní peníze a ne je přežvykovat na můj účet.
