Auta se pohybovala tak pomalu, že je předjížděli i kolemjdoucí. Anna se podívala na navigaci a zjistila, že jim zbývá nejméně hodina jízdy.
Aby se nějak rozptýlila, zavolala manželovi – Miláčku, kde jsi? – zeptala se Anna. – Kde bych mohl být – odpověděl Adam naštvaně – samozřejmě v práci.
Kde jinde bych mohl být – Uvízl jsem v zácpě – řekla Anna s povzdechem a rozhlédla se kolem – Volal jsi, abys mi řekl, že jsi uvízl v zácpě? – řekl Adam naštvaně
– Nejen to, – odpověděla Anna tiše, – volala jsem ti taky proto, abych ti řekla, že tě miluju. Jsi můj králíček, jsi moje kočička. Víš, jak moc tě mám ráda? Při těchto slovech se Anna rozhlédla kolem sebe. Představte si její překvapení, když uviděla Adama, jak prochází kolem jejího auta a telefonuje.
– “Anno, rozptyluješ mě,” řekl Adam, otočil se doprava a odešel od Anny – od čeho tě asi rozptyluji? – Anna se přísně zeptala.
Uvědomila si, že Adam brzy zmizí z dohledu, a tak zaparkovala auto a vystoupila. Adam vešel do kavárny. Anna ho následovala – Mám schůzku. To je vše. Už nemůžu mluvit. Už teď se na mě dívají divně.” Adam zašeptal a posadil se k ženě ke stolu:
“Co mám dělat? – pomyslela si Anna a posadila se co nejdál, ale tak, aby viděla na Adama a ženu, která s ním teď byla, a na tváři se jí objevil šťastný úsměv. ‘Tohle už jsem viděla tolikrát v kině’ – pomyslela si Anna – “ale nikdy mě nenapadlo, že by se to mohlo stát mně.
Ukázalo se, že nevěrní nejsou jen jiní lidé, ale i můj manžel, takže bych měla prostě odejít a skoncovat s tím? A doma mu říct, že všechno vím a že se rozvádíme? A kolik problémů se musí vyřešit najednou. Rozdělení majetku a tak dále.” To už prodavač květin nesl kolem Adamova stolu koš s červenými a bílými růžemi.
Adam koupil své šťastné ženě sedm červených růží: “Páni. Červené růže,” pomyslela si Anna, “už si ani nepamatuju, co to je. Ještě že nemáme děti. Ale co kdyby… Anna byla najednou velmi veselá. Vytočila manželův telefon – co jiného?
– “Důležité zprávy, miláčku,” řekla Anna. – ‘Budeme mít dítě.’ V tu chvíli Anna zalitovala, že s sebou nemá dalekohled. Chtěla jasně vidět manželovu tvář – Ach, zlato, je mi to líto,” řekla Anna. – Zavolám ti zpátky, – začal Adam něco říkat ženě, která měla na tváři šťastný úsměv. Jeho tvář byla vážná.
Hodně gestikuloval. Anna viděla, jak ženě postupně mizí úsměv z tváře a tváří se rozzlobeně. Hodila růže na stůl a odešla. Adam se ji ani nepokusí zastavit. Zůstává sedět na svém místě: “To je všechno? – pomyslí si zklamaná Anna.
– Tak rychle? Stačilo si vymyslet příběh o dítěti a bylo to? Jejich románek skončil? No, není to tak zajímavé, jak jsem si představovala.” Adam popíjel kávu a díval se na telefon. “Čeká na můj telefonát,” řekla jsem.
– Pomyslela si Anna a asi za pět minut mu zavolala. Řekla, že už je na cestě domů a večer, až se vrátí z práce, mu vše podrobně vylíčí. Byl ještě podvečer, a tak se Anna rozhodla jít na procházku.
“Co když,” pomyslela si Anna, “je to všechno znamení shůry? Víš, jako nějaká nápověda pro mě. Že je čas, abych se stala matkou. A nakonec, jak rychle na mou zprávu zareagoval. Její naštvaný výraz a rudé růže hozené na stůl… To o mnohém vypovídá.
Ale kdyby to mysleli vážně, choval by se takhle? Samozřejmě, že ne. A neházela by květiny, kdyby jí neřekl, že je mezi nimi konec. Anna seděla před televizí a jedla zmrzlinu. Už byla rozhodnutá. Ani nešla za Adamem, když se dozvěděla, že přijede, a podívala se na něj, až když vstoupil do místnosti.
V ruce držel spoustu rudých růží. Anna je ani nedokázala spočítat – “Zlato, jsem tak šťastný,” řekl Adam, “to je tak nádherné. Co je to? “Chlapec, nebo děvče?” “Na to je ještě brzy,” řekla Anna lhostejně, vzala květiny a položila je do vysoké vázy.
“Vskutku,” souhlasil Adam, “je to jedno. Chlapec je dobrý. Dívka je ještě lepší. Je tak sladký, když nelže, pomyslela si Anna a podívala se na svého manžela, jako by ho viděla poprvé. – Měla bych mu odpustit, nebo co? Dobře. Odpustím mu.
Uvidíme, jaký bude jako otec.” Adam cítil, že od chvíle, kdy Anna zjistila, že bude maminkou, a řekla mu o tom, se její postoj k němu hodně změnil. Už v ní není ta vřelost a náklonnost.
Už mu neříká králíčku nebo kočičko, ale Adam se uklidňuje tím, že takovými změnami procházejí všechny ženy, když se stanou matkami, a považuje se za šťastného manžela a otce.
