Olena se podívala na monitor, který ukazoval vše, co se dělo při jejich přistání.
Muž a žena vypadali naprosto normálně. Ale Táňa si to nemyslela. Přišla si v deset dopoledne pro šálek čaje a nemohla se dostat domů.
“To je můj bývalý manžel,” řekla Tanya. “Nemůže na mě zapomenout, pořád mi píše a vrací se domů.” “Kdo je ta žena s ním?” zeptala se Elena. “Jeho sestra. Je pořád s ním. Olena nemohla poslat Táňu, aby se se svými problémy vypořádala sama.
Pokrčila rameny a odešla ode dveří. Nikomu neotevřela. Lena cestou ven narazila na různé lidi, ale pár se už nevrátil. Tanya byla Leně velmi vděčná.
Vždy ji živila, pomáhala jí s penězi a pomáhala jí s jejími problémy. Tanya se doslova nastěhovala do jejího bytu. Olena umývala umyvadlo v koupelně. Někdo zaklepal na dveře.
Byli to ti dva. Muž a žena. Olena otevřela železné dveře a přivítala nečekané hosty. -“Hledáme Taťánu Volkovou,” řekl muž. “Nejsem zvyklá hlídat sousedy,” odpověděla Olena. – “Takže se neobtěžujte klepat na moje dveře.
A pamatuj, že sledovat svou bývalou ženu je to poslední, co bys měl dělat. A vůbec ti nerozumím, děvče.
– Jaká bývalá manželka?” Muž byl překvapený. “Taťána pracovala pro naši společnost. Nedávno nás požádala o půjčku na splátky a podobně a my jsme neměli problém jí vyhovět, protože říkala, že její synovec nutně potřebuje operaci.
Elena byla velmi překvapená: “Ale ona žádného synovce nemá. Ukázalo se, že Táňa vždycky všem lhala a uměla takové situace dobře vytvářet. Pokud někomu dlužila peníze, rychle si je našla u ostatních. “Jen s ní chceme opravdu mluvit,” řekla žena.
“Už jsem chtěla mluvit s Táňou,” odpověděla Olena. Nezůstaly stát. Požádali ji, aby jim zavolala, pokud se Táňa vrátí, o čemž už Olena velmi pochybovala.
