Matkou jsem se stala velmi brzy, v 18 letech. Nebylo to plánované a přítel, se kterým se to stalo, se odstěhoval do jiného města.Naštěstí tu pro mě v té době byli rodiče. Pomáhali mi s výchovou syna a já jsem dokončil studium.
Nikdy mi nic nevyčítali, jen říkali, že v životě se stává všechno. Všechno se nedá předvídat. Našel jsem si práci a začal šetřit na byt. Když jsem si vzala půjčku, konečně jsme se se synem nastěhovali do bytu, který měl být jen náš. V práci všichni věděli, že jsem svobodná matka.
Nehledala jsem novou lásku – vždyť kdo by chtěl svobodnou matku? Na novoroční firemní akci v restauraci v prvním patře slavila jiná společnost. A jeden muž z této společnosti, jménem Michael, si mě všiml.
Začal se mnou tančit a pak mě pozval na rande. Na druhém rande jsem mu řekla, že mám syna. Byla jsem si jistá, že Michael po tomhle prostě zmizí, ale on si myslel, že to není problém.
Začali jsme spolu chodit. Náš vztah rychle směřoval k manželství a Michael se rozhodl představit mě své matce. Mé budoucí tchyni jsem se velmi líbila. Zvlášť si pochvalovala, že v tak mladém věku mám vlastní byt, dobrou práci, výborně vařím a mám klidnou povahu.S tchyní jsem se setkala ještě několikrát, vše bylo v pořádku.
A nastal den svatebních příprav. Moje tchyně spolu se mnou měla na starosti rozmístění hostů v restauraci. Jedno místo vedle sebe u stolu jsem rezervovala pro nevěstu a ženicha – pro jejich syna – jakého syna? – tchyně nechápala.
Myslela jsem, že jí Michael všechno řekl, ale on jen prohlásil, že až budu připravená, řeknu jí to sama. Když to tchyně uslyšela, odešla do jiné místnosti, aby si odskočila. Když se vrátila, začala na mě křičet. V okamžiku jsem se z dokonalé nevěsty stala nejhorší volbou pro jejího syna:
– Jsi nevěrná žena, stydím se, že si tě můj syn bere! To jsem od ní slyšela před svatbou. Na samotnou svatbu nepřišla. Brzy se mi narodí dcera Michaela, jsem zvědavá, jestli přijde na křtiny dítěte.
