Služebná požádala syna, aby se najedl v koupelně. To majitel domu udělal, když to zjistil.

Služebná musela servírovat slavnostní večeři a neměla kam vzít svého čtyřletého syna. Magnát, pro kterého pracovala, věděl, že je svobodná matka, a tak jí dovolil vzít chlapce do domu. Mladá matka musela často pracovat od časného rána do pozdní noci a cítila se vůči dítěti provinile. Srdnatý magnát si všiml, v jak obtížné situaci se jeho služebná ocitla, a tak jí ve svém sídle připravil pokoj, aby tam mohla s dítětem žít. Služebná však odmítla: “Děkuji, pane, ale to nemusíte dělat. Obávám se, že bych vám i vaší rodině způsobila nepříjemnosti.” “A co se stalo? Poté, co slyšel odpověď služebné, se magnát rozhodl nenaléhat. Respektoval její rozhodnutí a od té doby tuto otázku neotevřeli.

Pravdou je, že se služebná obávala, že si její malý syn všimne rozdílu mezi jejich rodinou a rodinou magnáta a že jejich chudoba poškodí jeho sebevědomí. Sídlo mělo mnoho ložnic, všechny se sprchou a toaletou. A koupelna byla větší než celý jejich dům! Jednou magnát uspořádal slavnostní večeři, na kterou pozval stovky hostů. Služebná musela celou akci obsluhovat. Její dítě však nemohlo zůstat do půlnoci samo, a tak ho požádala, aby ho přivedla do sídla. Když se do magnátova sídla začali sjíždět hosté, přivedla svého syna do koupelny, kterou majitelé používali jen zřídka. Položila před něj talíř s masovými závitky, které koupila ráno cestou do práce. Když syn služebné vstoupil do koupelny, byl ohromen, jak je luxusní.

Mramorová podlaha a umyvadlo zářily čistotou a on poprvé uviděl koupelnu. Služebná mu řekla, že je to zvláštní místo, řekla mu, aby se posadil, a šla obsluhovat hosty. Chlapeček se posadil na mramorovou podlahu, začal jíst masové rohlíčky a zpíval si přitom své oblíbené písničky. Kolemjdoucí magnát se zeptal služebné, kde je její dítě. Ta byla v rozpacích a odpověděla, že si hraje na zahradě. Magnát přikývl a šel chlapce hledat. Na zahradě nikoho nenašel, a tak se rozhlédl po ložnicích, kuchyni a chodbách, když najednou uslyšel z koupelny zpívat malého chlapce. S údivem zjistil, že chlapec zpívá a jí v koupelně. Magnát se ho zeptal: “Proč tady jíš, mladíku? Víš, co je to za místo?” Chlapec odpověděl: “Moje matka říkala, že tento pokoj je zvláštní, že ho pro mě připravil majitel tohoto domu.

Dáte si housku?” Když magnát uslyšel chlapcovu naivní odpověď, přikývl a usmál se. Pak se posadil na podlahu koupelny vedle chlapce. Z nějakého důvodu si vzpomněl na své dětství. Jeho rodiče byli chudí a živořili v bolestech. Po několika minutách se magnát vrátil do jídelny, kde probíhala hostina, a omluvil se hostům, že je nemůže bavit, protože má vzácného hosta. Poté vzal dva talíře s těmi nejskvostnějšími pochoutkami a odešel do koupelny, kde seděl chlapec. Posadil se na podlahu jako chlapec a začali společně jíst a zpívat. V jednu chvíli magnát chlapci řekl, že jeho matka je úžasný člověk a skvělá matka: “Musíš být na svou matku hodný, dítě. Měj ji rád a buď dobrým člověkem, až vyrosteš,” řekl magnát chlapci. V té době hosté zjistili, že majitel není nikde doma k vidění, a začali ho hledat.

Když ho našli zpívat v koupelně, rádi se přidali. Brzy už všichni zpívali písničky s dítětem. Díky tomuto gestu se chlapec přesvědčil, že jeho matka je velmi vážená osoba, a cítil se jako nejšťastnější dítě na světě. Po letech chlapec vyrostl a stal se úspěšným podnikatelem. Měl vlastní mnohamilionové obchodní impérium a postavil si dům s koupelnou, která vypadala přesně jako ta, kterou viděl v magnátově sídle. Byl také velmi štědrý a často anonymně daroval peníze různým charitativním organizacím. Mnoho jeho kolegů se ho ptalo, proč koná dobro anonymně, a tak jim to vysvětlil: “Nikdy nezapomenu, že před mnoha lety jeden magnát a jeho elitní hosté zapomněli na své vysoké postavení, aby ochránili city čtyřletého chudého chlapce. To, co se zdá jako maličkost, má na nás často velký dopad… Pamatujte si to!

Related Posts