Jednoho rána mi otec nabídl, že mě odveze do školy.Cestou jsme se zastavili u benzinové pumpy, abychom natankovali. Byla tam devatenáctiletá těhotná dívka, která požádala svého otce o almužnu.
Ten jí řekl, že u sebe bohužel žádné peníze nemá. Byla to pravda, otec u sebe nikdy neměl hotovost, vždycky platil kartou nebo telefonem. Dokonce i když jsem potřeboval peníze na nějaký příspěvek ve škole, táta udělal bankovní převod a já si cestou do školy nechal vybrat z bankomatu, a tak tomu bylo i tentokrát.
Zdvořile se dívce omluvil, že jí nemůže pomoci, nasedl do auta a vydal se na cestu.Po chvíli se však otočil zpět k nádraží. Přistoupil k dívce a zeptal se jí na pár věcí. Dívka mu řekla, že se pohádala s rodiči, protože otěhotněla mimo manželství a oni ji vyhodili, protože nechtěla jít na potrat.
Otec se jí zeptal, zda má práci nebo nějakou finanční pomoc? Dívka odpověděla, že nemá práci ani žádnou širší rodinu, která by jí pomohla. Otec jí dal svou vizitku a řekl jí, aby se zítra v 10 hodin dostavila na uvedenou adresu. Dívka se dostavila s předstihem.
Otec ji pozval do kanceláře, podrobně si s ní promluvil a pak jí nabídl práci a pokoj, kde by mohla dočasně bydlet. Nebylo to nic zvláštního. Obyčejná malá místnost, kde úřadoval správce. Od doby, kdy ostrahu budovy převzala specializovaná firma, byla místnost nevyužívaná.
Dívka obě nabídky přijala a byla za pomoc vděčná. Ještě téhož dne si do pokoje přinesla své věci a o dva dny později začala pracovat. Zpočátku měla za úkol pouze zvedat telefony a domlouvat schůzky.
Po dvou měsících práce si pronajala byt a pomalu se připravovala na narození dítěte.Po mateřské dovolené se vrátila do práce.Kromě zvedání telefonů jí přišlo do cesty několik dalších drobných zakázek a pak další a další.
Výsledkem bylo, že se dívka stala otcovou asistentkou a v soukromí potkala muže, se kterým je šťastná. Má vlastní malou rodinu a všechno perfektně zvládá! Kdo by si pomyslel, že se její život tak změní.
