S manželem jsme spolu více než deset let.Máme úžasnou a silnou rodinu.Milujeme se navzájem a zbožňujeme naše dvě dcery. Tom je skvělý otec. Je tak starostlivý a pečující. Vždycky jsem snila o tom, že budu mít takového otce pro své děti. Tom pracuje jako právník ve velké firmě.V poslední době jsem si všimla, že se s ním děje něco zvláštního.
Často je frustrovaný a vidím, jak ho práce unavuje. Cítím, že něco není v pořádku, a rozhodla jsem se, že se prostě zeptám, o co jde. Manžel mi vysvětlil, že je to kvůli problémům v práci, že má takové deprese. Trochu jsem se uklidnila, protože jsem alespoň zjistila, proč se chová tak divně.
Uplynul nějaký čas, ale situace se nezlepšila.Problémy v práci přece nemohou trvat věčně!Uvědomil jsem si, že nejde o práci, ale o něco jiného. Rozhodla jsem se, že si s manželem vážně promluvím, abych konečně zjistila, co se doopravdy děje.
Ten den mi zavolala neznámá žena a řekla mi, že můj manžel má další rodinu a nemanželského syna Kamila. Tato zpráva mě šokovala. Nemohl jsem uvěřit tomu, co jsem slyšel. Vím, že mě můj manžel miluje, a nikdy by mě nenapadlo, že by něco takového mohl udělat. Sotva jsem se dočkala okamžiku, kdy se vrátil z práce.
Když se manžel vrátil domů, zeptala jsem se ho přímo: “Zlato, můžeš mi vysvětlit, kdo je Kamil?” Tom byl zmatený. Mlčel a byl viditelně rozrušený. Pak se vzpamatoval a řekl mi celou pravdu. Oznámil, že před třemi lety se u nich v práci objevil mladý stážista. Poslali ji k němu na oddělení a on si jednoduše postavil hlavu. Zrodil se mezi nimi románek. Jednoho dne dívka oznámila, že je těhotná.Tom jí nabídl peníze na potrat, ale ona odmítla.Řekla, že žádný potrat nebude a že si to dítě nechá.
Zřejmě si myslela, že si tímto dítětem udrží mého manžela u sebe, ale když se tak nestalo, chlapec ji už nepotřeboval.Můj manžel nemohl syna opustit, ale ani za něj nemohl bojovat, a tak ho jen často navštěvoval v sirotčinci a kupoval mu vše, co potřeboval. Byla jsem šokovaná tím, co jsem slyšela, ale dokázala jsem manželovi odpustit. Mám ho moc ráda a neumím si představit, jak by naše dcery mohly žít bez svého otce. Proto jsem kvůli rodině obětovala svou hrdost.Uplynulo několik týdnů.
O víkendu jsme poslali děti k babičce na venkov. Měla jsem v plánu setkání s kamarádkou a manžel měl jet na obchodní schůzku. Šli jsme s Agátou do kavárny. Chtěl jsem si s ní promluvit, protože jsme se dlouho neviděli a od našeho posledního setkání se toho tolik stalo. Agáta pracuje v internátní škole, a jakmile jsme si sedli, otočila se a řekla:
“Podívejte, tohle dítě je sirotek, i když jeho rodiče žijí.Je to student naší školy. Jeho matka ho opustila a otec má jinou rodinu. Snaží se synovi finančně pomáhat, ale to dítě nepotřebuje.” Podívala jsem se tam, kam Agáta ukazovala, a uviděla svého vlastního manžela, jak sedí s chlapcem u stolu. Nedala jsem najevo, že je to můj manžel.
Vypili jsme kávu a rozloučili se. Agáta spěchala, vstala od stolu jako první a rychle odešla. Jakmile odešla, přistoupila jsem k manželovi. “Miláčkové, co kdybychom už šli domů?” řekla jsem s úsměvem. Malý Kamil nevěděl, jak se má chovat.V jeho očích byla radost, překvapení i strach zároveň.Podíval se na mého manžela. Tom souhlasně mávl hlavou. Pak ke mně Kamil přiběhl, objal mě a řekl:
“Mami, vždycky jsem věděl, že mě najdeš a vezmeš si mě. Mám tě moc rád!” Objala jsem Kamila a cítila jsem, jak se ve mně rozlévá něco tak nádherného, až blaženého. V tu chvíli jsem byla šťastná a klidná. Uvědomila jsem si, že toho chlapce už nikomu nedám. O několik týdnů později jsme si ho s manželem vzali z dětského domova a od té doby jsme rodiči tří dětí. Naše holčičky přijaly svého bratříčka velmi vřele a od té doby uplynulo mnoho let.
Naše dcery vystudovaly univerzitu a vdaly se. Už mají vlastní rodiny. Kamil letos končí studium na univerzitě. Žije s námi a je to skvělý syn. Vždycky mi se vším pomůže. Je mi oporou, zejména když manžel není nablízku.A nikdy jsem nelitovala, že jsem toto dítě začlenila do své rodiny. Je pravda, co tehdy řekl můj přítel: “Dítě, které má žijící rodiče, by nemělo být sirotkem”.
