Božena a Karol se jako vždy těšili na víkendové setkání se synem a jeho rodinou.Vnoučata už byla velká, ale syn s rodinou přijížděl každý víkend. Bożena pekla své výborné koláče a připravovala pro milovaná vnoučata různé dobroty. Kupodivu tentokrát přijel Tom sám. Bożena okamžitě vycítila, že něco není v pořádku. Nikdy nepřišel bez své rodiny.
Tom byl zamyšlený a tak nějak ustaraný. Okamžitě odešel do svého bývalého pokoje, posadil se na postel a oznámil, že se hodlá s Annou rozvést -Stalo se něco? Pohádal ses se svou ženou? – zeptal se otec.
-Ne, jsem jen unavený. Děti už vyrostly, nemám vůči nikomu žádné závazky, tak chci žít sám pro sebe, jako když jsem byl mladý. Zatím budu žít s tebou a pak se rozhodnu, co dál -Ví to Anna? -Ještě ne, ale večer si s ní promluvím. Můžu s tebou bydlet?
Mám přece právo s tebou žít. Rodiče nemohli pochopit, když se nehádají, když nemají nikoho jiného, když je v rodině všechno v pořádku, proč se rozvádět? -Máš na to právo, synu, ale… jenom že my… – řekla smutně Božena. A pak přišel své ženě na pomoc Karel
-Máma a já se také rozvádíme. Čekali jsme na vhodnou příležitost, abychom ti to řekli. Jsme unaveni jeden z druhého a rozhodli jsme se žít jeden pro druhého, abychom si vynahradili ztracené roky. Charles se podíval na svou ženu a ta přikývla, čímž potvrdila jeho odpověď -Jak se rozvádíš? Vždyť spolu žijete už tolik let, že se ani nehádáte. Proč se rozvádět? Jsi si jistý?
– Ano, my se nehádáme, ale ty se také nehádej se svou ženou,” řekla matka, “my jsme tě vychovali, nemáme vůči tobě žádné závazky. Prodáme byt, rozdělíme si peníze a pak půjdeme každý svou cestou. Takže synu, nemáš se kam přestěhovat -pronajmi si byt a máma se přestěhuje k tobě. – vložil se do toho jeho otec -Nemám na pronájem bytu, to nepůjde. A kam mám teď jít?
– zeptal se překvapeně Tom, – k mé ženě, synovi, někam jinam. A tyhle myšlenky nech za sebou, máš milující ženu, hodné děti, rodinu. Važte si toho, co máte. – Řekl jeho otec – No tak to se nemůžu rozvést, nemám kam jít. A vy? Možná také změníte názor? – zeptal se Tom s nadějí v hlase -Možná si to rozmyslíme.
Já nevím. – řekla matka.Když syn odešel, Božena se na manžela láskyplně podívala – Žiju s tebou už tolik let, ale na tvé vtipy si nikdy nezvyknu. Říkal jsi tak vážně, že se rozvádíme, že jsem tomu skoro uvěřila. Muž se zasmál a objal svou ženu. Se smíchem šli společně do kuchyně uvařit čaj.
