S Irene jsme se vzali hned po škole – otěhotněla, tak jsem ji požádal o ruku.Rychle jsem si našel dobře placenou práci a zároveň jsem se rozhodl studovat na částečný úvazek na technické vysoké škole.
Díky tomu si moje rodina nikdy nestěžovala na nedostatek peněz. Moje žena mi porodila dva syny a dceru. Žili jsme v míru a harmonii a málokdy jsme se hádali. Nikdy jsem nepochyboval o věrnosti své ženy, nikdy jsem neměl žádné podezření nebo důvod jí nedůvěřovat.
Když děti vyrostly a moje žena nastoupila do zaměstnání, musela často jezdit na služební cesty, ale to mi nevadilo.V poslední době začala Irena trávit v práci ještě více času, ale přistupoval jsem k tomu s pochopením. Nedávno jsem jel služebně do sousední provincie podepsat smlouvu s dodavatelem ovoce pro naši společnost.
Vešel jsem do kanceláře, kde jsme s Igorem probírali obchodní záležitosti.Najednou mou pozornost upoutala fotografie, která ležela na jeho stole – byla na ní moje žena, radostně objímající Igora.Byl jsem v šoku – ztuhl jsem a pero mi vypadlo z ruky. Snažil jsem se znovu nabýt klidu a zeptal se co nejneutrálnějším tónem:
– A kdo je ta žena na fotografii? Igor se usmál – To je moje snoubenka – odpověděl a s něhou se podíval na fotografii. – Jsme spolu už čtyři roky. Chtěl by ses s ní setkat? Stejně jsem tě chtěl pozvat na večer.Je báječná, i když je často na služebních cestách. Přikývla jsem a souhlasila s návrhem.
Až do večera jsem se nemohl uklidnit, ale konečně nastal čas zjistit pravdu.Vešel jsem s Igorem do jeho domu a tam stála Irena.Uvědomil jsem si, že kdybych tam zůstal jen o minutu déle, došlo by k hádce, a tak jsem se otočil a odešel.
Okamžitě jsem odjel zpátky do svého města. Irena přijela, požádala mě o odpuštění, ale já jí neodpustil.Ani děti s ní po téhle nevěře nemluví. Co se týče Igora, ten ji také opustil a neodpustil jí, co mu udělala.
