Po rozvodu s manželem jsem se s dcerou přestěhovala z domu na předměstí do jednopokojového bytu ve městě a oddechla si.Budoucnost se zdála být klidná a bezstarostná. Sobotní telefonát mě však vyvedl z rovnováhy. Volala sestra mého bývalého manžela. Před rozvodem se to stávalo poměrně často.
Manželova sestra se mnou ráda nechávala dceru o víkendech a sama si vyřizovala “neodkladné” záležitosti. I když její pochůzky spočívaly hlavně v péči o sebe: manikúra a pedikúra, stříhání vlasů a nakupování. Měla jsem také podezření, že manželova sestra někdy vůbec nikam nechodí, ale jen odpočívá doma.
Dříve se manželova sestra snažila zjistit, co se s manželem chystáme dělat o víkendu, a pokud jsme plánovali jít s dítětem do kina, do zoo nebo do herního centra, okamžitě nás požádala, abychom její dceru vzali s sebou.Snažila se nám dát peníze, manžel to samozřejmě odmítl.
Manželova sestra se pak dokonce přestala zajímat o naše plány, jen nás požádala, abychom se postarali o dceru, a tím to skončilo. A tak to pokračovalo téměř každý víkend. Manžel po hodině hraní s dětmi ztrácel energii a někam utíkal. Celá tíha tak padla na má bedra. Je třeba říct, že dívka byla dost náročné, a dokonce agresivní dítě.
Najít s ní společnou řeč bylo někdy nemožné a já jsem po víkendu přicházela do práce unavená. I finančně byla přítomnost dalšího dítěte cítit, protože dětské hračky nejsou levné.
Manžel nad stížnostmi jen mávl rukou v domnění, že když už se starám o své dítě, zvládnu se postarat i o další. A teď, po rozvodu, mi zase volá manželova sestra… Jak se dalo čekat, zase nutně potřebuje dceru s někým nechat.
Z takové drzosti jsem byla omráčená a pak jsem odmítla s tím, že mám sama schůzku. Snažila se naléhat, ale pochopila, že jsem neoblomný, a urazila se. To bylo něco, co jsem nedokázal pochopit. Za celou dobu jsem od manželovy sestry nezažila žádnou pomoc, tak proč si myslí, že má právo počítat s mou pomocí…
V podstatě jsem se o její dceru mohla postarat, protože jsem neměla žádné zvláštní problémy, ale chování manželovy sestry bylo nenormální. Bylo třeba, aby pochopila, že nelze neustále využívat druhé. Přinejmenším jí to už nedovolím.
