Tchyně si chodí, kam chce, dělá si, co chce… Jsem zvyklá na všechno – na hádky, na to, že si strká svoje tři centy, kam chce, ale já to prostě nedokážu přijmout a žít s tím. Jestli to takhle půjde dál, nebude v domě místo ani pro mě, ani pro tchyni.
Loni jsme s manželkou odvezli její matku, mou tchyni, z našeho domu na venkově do našeho bytu v Lodži. Moje tchyně je už starší, bylo pro ni velmi obtížné žít v místě, kde bylo daleko do obchodu, do kostela nebo i k sousedům.
A proč si ji nevzít, když jsme s manželkou zůstali sami v třípokojovém bytě? Naše děti jsou dospělé, syn žije s rodinou ve Varšavě, dcera se provdala za Itala a odstěhovala se s manželem do slunného Říma.
Oba mají usedlý život. A tchyně už dávno ovdověla, žila sama na Podkarpatsku, nudila se.Když jsme manželčině matce navrhli, aby žila s námi, byla velmi šťastná.Trvala na prodeji svého domu a dala nám téměř všechny peníze, prý je nepotřebuje.
Jsme jí s manželkou velmi vděční, koupili jsme si nové auto, ne ze showroomu, ojeté, ale mnohem lepší než naše staré. Celkově je to klidný, milý člověk, inteligentní konverzační typ, celý život pracovala jako učitelka. Tchyně pro mě peče úžasné koláče, dělá velmi chutné tlačenky, často se mě zastane, když mezi mnou a manželkou dojde k hádkám nebo neshodám.
Ale ne všechno je ve skutečnosti tak dobré.Matka mé ženy má jednu vlastnost, kvůli které předčasně šedivím. Dokonce ani politické události v naší zemi na mě nemají takový vliv jako tohle. Strašně mě štve podivný zvyk mé tchyně, nikdy si na něj nezvyknu, posuďte sami.
Česá si vlasy po celém bytě, dokonce i nad pánví, sama jsem to nejednou viděla! Nechápu, proč to nejde udělat v koupelně? Kde chce, tam to dělá, po celém domě. Dnes jsem našel její šediny v omeletě, ani nevím, jak se tam dostaly! Manželka mi říká, abych si nedělal starosti, abych tomu nepřikládal takový význam, protože je už dlouho sama a je na to zvyklá. Žádá mě, abych udělal ústupky kvůli stáří a tak dále.
Ale tchyni se šedivé vlasy kroutí do klubíčka v rozích místnosti!Vana a umyvadlo jsou ucpané a já je musím každých pár dní čistit.Docela naposledy, když jsem vzal takovou skvrnu, abych ji vyhodil, jsem se ještě pobodal. Protože tchýně si do něj zatíná okousané nehty – má tenhle zvyk. Upřímně řečeno, už se nemůžu dočkat, až konečně vyplešatí a můj život se zlepší!
Obecně nikomu nic nezazlívám a děsí mě, když si vzpomenu, kam si dává hřeben – na otevřenou poličku nad varnou deskou. A někdy dokonce do nádoby s kuchyňským náčiním. No, jak si na to zvyknout a zůstat v klidu, řekněte mi? Dokázal bys to!
