Ve svých 23 letech jsem už měl vlastní byt: prostorný, velký, v dobré čtvrti, po rozsáhlé rekonstrukci.No, někdo si na takový sen může léta šetřit a brát si půjčky, a já jsem takový krásný dárek dostala od svého bývalého manžela Huberta. Měl síť restaurací po celé zemi. Vzala jsem si ho, když mi bylo pouhých osmnáct let. Byla jsem ještě mladá a, jak se říká, “zelená”, neznala jsem život.
Rozešli jsme se v klidu, bez skandálů a hádek. Jen jsme měli rozdílné povahy a jiskra lásky rychle pohasla. Hubert si téměř každý den mohl dovolit koupit novou nemovitost, takže mi snadno přepsal byt. Jsem mu za to velmi vděčná – ne každý muž by byl takového kroku schopen. Moji rodiče však tuto zprávu přijali poněkud zvláštně.Máma mě pokárala za to, že jsem přišla o výnosného muže, a řekla, že takového Huberta už nenajdu.
A táta mě obecně žádal, abych všem říkala, že byt je po babičce, aby o mně zlé jazyky nešířily pomluvy. A měl pravdu. Věděla jsem, jaká je naše “úžasná” rodina. Na každé oslavě jen hledají příležitost, jak někoho pošpinit. Nechtěl jsem získat stigma “podvodníka”, “hlídače”, “vykořisťovatele” a tak dále.
Tak jsme si vymysleli pohádku, že je to dědictví z babiččiny strany rodiny, a této verze jsme se hodlali všichni držet. Před půl rokem jsem se s Kamilem seznámila na oslavě narozenin společné kamarádky. Celý večer jsme si povídali, vyprávěl mi spoustu vtipných historek.
Pak mezi námi přeskočila jiskra. Ale naše komunikace se neomezovala jen na to. Kamil mě vyzvedával po práci, zval mě do kina, na víkendové výlety mimo město. Dokázal také záhadně poslat do kanceláře kytici květin. Abych to zkrátila, stali jsme se párem a já mu bez váhání nabídla, aby se nastěhoval do mého bytu. Zpočátku bylo všechno v pořádku.
Kamil se nabídl, že bude sám platit všechny služby, často nakupovat potraviny a udržovat pořádek. Společné bydlení slibovalo být báječné.Jednoho dne však Kamil při úklidu našel listinu a zjistil, že byt není po babičce, ale daroval mu ho jeho bývalý manžel.
Od té doby se začal poohlížet po jiných bytech. Každý den mi ukazuje nějaké inzeráty. Dokonce i na procházkách představuje výhody určité čtvrti. Dělá všechno pro to, abych souhlasil s tím, že se sem přestěhuji.
Myslím, že mu vadí, že ten byt má minulost, protože jsem tu žila s bývalým manželem. A já se nechci stěhovat, mám ten byt i okolí opravdu ráda a možná má Kamil pravdu, že k němu mám sentimentální vztah.
