S manželkou jsme se vzali před dvěma měsíci. Její matka vlastní restauraci a nabídla mi, že celou oslavu uspořádá u ní.
Moc se mi nechtělo, ale neodolala jsem. Rozhodli jsme se, že do restaurace pozveme jen příbuzné a svatbu oslavíme s přáteli v klubu. Poté jsme se s manželkou vydali na svatební cestu k moři. Před cestou jsme si našli pěkný byt, který jsme si plánovali pronajmout.
S pronajímatelem jsme se již dohodli a složili zálohu. Když jsme se vrátili z dovolené, manželka mě požádala, abych po práci zašel ke tchyni a vyzvedl peníze, které nám dala ze svatby.
Peníze jsme chtěli dát domácímu na půlroční nájem. Udělala jsem to, šla jsem ke své tchyni a to, co mi řekla, jsem nečekala. -Ty jsi měla svatbu v mé restauraci, že? -Ano, v té tvé, navrhla jsi to ty. -Ano, ale nevzal jsi v úvahu, že to také stojí peníze?
A kdo myslíte, že kupoval jídlo pro hosty, a já jsem musel platit číšníky a kuchaře. A já jsem si musel vzít podíl za organizaci akce.
-Ale my jsme tě o to všechno nežádali, nečekali jsme, že budeš brát peníze od své dcery. -Ano, ale neříkejte mé dceři, že jsem jí nedal žádné peníze. Něco si vymysli, bude naštvaná.
-Nebudu své ženě lhát, řeknu jí pravdu. Moje žena opravdu nečekala, že si její matka vezme naše peníze na dárky. Od té doby jsme s tchyní nemluvili, ale tchyni je to vlastně jedno. Po tom, co se stalo, se s námi nechtěla spojit.
