Před sedmi lety jsem se rozvedl se svou první ženou. Máme dceru, které bylo v té době pět let. Právě kvůli ní jsem s bývalou manželkou udržoval dobré vztahy. A o čtyři roky později jsem potkal dívku, do které jsem se bláznivě zamiloval a chtěl se znovu oženit. Byla to skromná, nevinná, milá dívka, jako anděl sestoupivší z nebe. Od začátku našeho vztahu jsem jí vyprávěl o své dceři, a když jsem ji k nám přivedl, dobře si s ní rozuměla. Nasťa je nyní ve čtvrtém měsíci těhotenství. Před týdnem mi bývalá žena zavolala, že dostala pracovní nabídku, která se nedá odmítnout. Ale nejdřív si nemohla vzít naši dceru s sebou, dokud se tam neusadí a nezařídí jí školu. Tak jsme se dohodli, že dcera bude po tu dobu bydlet se mnou.
A ona připraví všechny potřebné dokumenty k přestěhování. Jakmile jsem Nasťě řekla o nadcházejících změnách, svého sladkého andílka jsem prostě nepoznala! Dostala hrozný záchvat a nesouhlasila s tím, aby s námi holčička bydlela! A když byly všechny masky sundány, vyhrožovala mi, že jestli si dceru přivedu do domu, opustí mě a zakáže mi vídat se s mým nenarozeným dítětem. Mnohokrát jsem se jí snažila vysvětlit a domluvit, že dcera tu bude jen na chvíli a že se o sebe dokáže postarat sama a dokonce nám pomůže s dítětem, až se narodí, ale Nasťa je neoblomná. Nutí mě, abych si vybrala mezi sebou a dcerou.
Moje dcera v žádném případě nezůstane na ulici, rodiče mé bývalé ženy jsou připraveni se jí kdykoli ujmout. Ale já si to prostě nemůžu udělat a nemůžu se podívat ani svému dítěti do očí. Navíc nesnáším, když mě ženy zanedbávají! Nasťa mi dokonce slíbila, že se hodně přemůže, když k nám dceru přivedu – řekne mé malé princezně, jak ji nenávidí a že ona je důvodem našeho rozvodu. A já nechápu, proč by jí mělo moje dítě vadit. Vždyť je to tak poslušná, zodpovědná a šetrná holčička. Bude užitečnější než kodex. Vždycky jsem si myslela, že si budu vědět rady v každé situaci, ale Nasťa mi dala těžkou volbu. Co bys mi poradil, abych udělal?
