Mé matce je více než 60 let. O otce jsme přišli před 15 lety. Od té doby žije matka sama ve velkém třípokojovém bytě. Nabídla mně, mému manželovi a našemu novorozenému dítěti, abychom se k ní nastěhovali, protože jsme v té době bydleli v pronajatém bytě.
Souhlasili jsme, protože vnuk by mohl být pro mou matku záchranou. A nám by se pomoc také hodila. O dva roky později se mi narodil druhý syn. Zdálo se, že všechno je skvělé. Koneckonců, byt byl velký. Matka bydlela v odděleném pokoji a nikdo nikoho neobtěžoval. Až donedávna…
Naši synové vyrostli, stali se z nich poslušní a inteligentní chlapci. Sami si dělají domácí úkoly a sportují. Samozřejmě tráví více času s kamarády než s námi, a hlavně s babičkou. A pak se máma začala nudit. Začala hledat nějakou záminku, aby mohla chodit na kliniku častěji.
Určitě by se ve frontě našel někdo, s kým by si mohla popovídat. Právě v jedné z těchto front se seznámila se strýcem Iljou, svým novým přítelem. Laskavého starého muže, kterému táhlo na sedmdesát. Ale má slabý charakter. Dokonce i jeho syn ho bije, když se opije.
Od dětství si pamatuji, jak matka krmila a někdy i tahala do domu toulavé psy a kočky. Tak jsem si našla novou práci. Začal jsem každý den volat strýčkovi Iljovi na oběd. Vždycky přišel ve starých obnošených šatech. Říkal, že jeho syn bere celý jeho důchod.
Došlo to tak daleko, že matka požádala dědečka, aby se k nám nastěhoval. Bylo by tam moc těsno, tak nám matka řekla, ať se odstěhujeme. Moji matku samozřejmě chápete. Rozhodla se žít ve stáří v klidu, nebýt neustále u plotny, neuklízet po všech.
Jaká je naše situace? Nejstarší syn končí školu a plánuje se přestěhovat do hlavního města. Mladší se definitivně rozhodl, že po deváté třídě půjde na vojenskou školu. Máme nějaké úspory, ale všechny půjdou na zaplacení vzdělání dětí. A teď musíme někde bydlet. Možná bychom si měli pronajmout byt. Možná bychom mohli zaplatit zálohu na internetu… Rozhodli jsme se promluvit si s matkou.
Vysvětlila jsem jí, že děti se brzy odstěhují a my s manželem budeme ve vedlejším pokoji a nebudeme rušit milenecká srdce. Navíc už nejsou malé a brzy budou samy potřebovat péči. Zde můžeme pomoci. Maminka je však ve svém rozhodnutí neoblomná. Vyhazuje nás. No, chtěla; ať s naší pomocí v nejbližší době nepočítají.
