Vím, že můj táta často čte příběhy jiných lidí, a tak jsem se rozhodla poděkovat mu touto cestou a vyprávět náš společný příběh. Moje matka mě porodila velmi brzy. Spočítal jsem, že jí v době porodu bylo pouhých osmnáct let. Otce jsem neznal. Máma o něm nemluvila a já jsem nebyl moc zvědavý. Proč se zajímat o člověka, který tě nerespektuje?
Bylo mi deset let, když mi matka představila svého nového partnera. Velmi neochotně jsem ho přijala. Absolutně se mi nelíbila představa, že by do naší rodiny měl přijít někdo jiný. Typické dítě, které nechápe všechny potřeby dospělého. Tehdy jsme se rychle vzali a přestěhovali se s matkou do bytu jejího manžela. Měla jsem svůj vlastní pokoj. Chodili jsme spolu na procházky do parku, do kaváren.
Pochopil jsem, že všechno dělá pro mě, aby mi dal více lásky a otcovského tepla, které jsem dosud nezažil.Ale ne. Věřila jsem, že já a máma jsme dokonalá rodina a nikoho dalšího nepotřebujeme. Maminka skončila po dvou letech v nemocnici.
Nejprve podstoupila operaci v městské nemocnici. Po týdnu ji propustili, ale cítila se špatně – horečka jí neklesala, začala blouznit. Nevlastní otec začal někam volat, pak nasedl s maminkou do auta a odjel. Vrátil se bez auta a bez maminky a po letech jsem se dozvěděla, že maminka podstoupila druhou operaci na soukromé klinice.
A on prodal své nedávno koupené auto přímo z autosalonu, aby ho mohl financovat. Během týdne se zbavil své sbírky vzácných vín, která byla velmi rozsáhlá. Vzpomínám si, že moje matka byla ještě na klinice a já jsem se ho zeptal, kde je to auto, na což mi odpověděl:
– Vyměnil jsem ho za zdraví tvé matky, což byla věta, která mě tehdy velmi zasáhla. Stále si pamatuji, jak ji řekl. Od té doby jsem svůj postoj k němu zcela změnil. Tehdy jsem mu začal říkat tati. Po několika letech mi pomohl se školným na vysoké škole, protože jsem neměl dost kreditů na státní univerzitu. Teď lituji, že se objevil, když mi bylo deset let… Kdyby byl mým otcem od začátku… Ale to víte, takové věci pro dítě nejsou tak důležité.
Vzpomínám si, jak mi pomáhal s učením, jak jsme ve třech hráli volejbal a jak jsme spolu pekli dort z vaflí a kondenzovaného mléka. Vím, že tohle bude číst, a tak mu teď směřuji tato slova: Vzpomínám si na všechnu tu lásku, kterou jsi vkládal do svých slov, na to, jak ses staral o maminku a o mě. To bylo opravdové štěstí. Děkuji ti, tati, že jsi z nás udělal šťastnou rodinu!
