Před čtyřmi lety jsem se oženil. Nastěhovali jsme se do mého dvoupokojového bytu. Moji příbuzní bydleli nedaleko na venkově.Byli od přírody velmi pracovití. Přišel však čas, kdy pro ně bylo dojíždění do města zatěžující. Svého času jsem zdědil po dědečkovi garsonku, kterou jsem si dlouho pronajímal a skrýval se před manželkou.
Byl to můj majetek, který jsem mohl užívat, aniž bych to někomu vysvětloval. Nyní jsem tento byt daroval příbuzným. A všechno by bylo v pořádku, kdybych se nedozvěděl o manželčině nevěře. To téma přišlo nečekaně, spadlo jako blesk z čistého nebe.
Večer jsem se jí upřímně zeptal, co si o tom myslí a jak budeme žít dál. Na tento rozhovor už byla zjevně připravená, protože klidně odpověděla, že je velmi zmatená a ztracená, a proto se nemůže rozhodnout, kdo je jí bližší – já, nebo on? Její odpověď mě šokovala ještě víc.
Uvědomil jsem si, že jsem celou tu dobu žil s nevěrnicí, která mě využívala pro své vlastní cíle a teď kalkuluje a hledá výhodnější variantu. Nejsem zboží, které si lze vybrat. Moje odpověď byla jednoznačná: sbalte si kufry a zmizte mi z očí!Nechci tě znát! Protože se nemohla rozhodnout, rozhodl jsem se za ni.
Myslím, že to nečekala. Myslela si, že budu rozrušená. Já jsem však nebyl připraven jí nevěru odpustit. Moje žena odešla. Řekla, že bude žít s rodiči. Myslím však, že zapomněla, že to byl můj byt, který jsem zaplatil z vlastní kapsy.Možná si tam ještě začne vodit milence!?
S jejími rodiči jsem měl velmi dobré vztahy. Také na mě byli vždycky milí. Nechtěl jsem však těmto lidem přenechat svůj byt. Informoval jsem je o situaci a požádal je, aby odešli a do měsíce si našli nový byt. Byli v šoku, protože svůj předchozí dům ve vesnici už stihli prodat. O tom jsem nic nevěděl!
Kam šly peníze z prodeje?Proč za ně stále platím účty?Jablko však nepadá daleko od stromu! To, co jsem slyšela, mě jen utvrdilo v rozhodnutí rozloučit se s jejich dcerou. Teď ať se o ně postará ona! Je přece dospělá a měla by se naučit nést odpovědnost za své činy.
Někteří lidé mi naznačují, že se k těmto lidem chovám příliš tvrdě. Nevím, v čem spočívá moje “přísnost”.Moje žena mě zradila a snadno se vzdala našeho manželství. Proto se mi osud jejích rodičů stal cizí a lhostejný.
Moji přátelé mě v tomto rozhodnutí podpořili. Říkali, že je čas ukončit vztah s tchánovci, protože jejich dcera se ke mně chová jako k odpadu. Sama jsem cítila, že abych se mohla posunout dál, musím tento příběh co nejdříve ukončit a na tyto lidi zapomenout.
Rád bych si udělal pořádek ve svých citových záležitostech a vymetl tuhle špínu ze svého života. Také se mi nechce věřit, že by její rodiče o dceřině nevěře nevěděli. Před několika dny si moje bývalá žena snažila vynutit schůzku se mnou.
Kajícně se začala omlouvat a ronila slzy. Cítil jsem, že mi je jakákoli interakce s touto ženou nepříjemná, dokonce odporná. Dal jsem jí pět dní na to, aby se odstěhovala.Sbalte si věci!Ještě týden – a budu volný.