Udělal jsem velkou hloupost. Tchyně mě se slzami v očích požádala, abych přemluvila matku, aby si na chvíli vzala do bytu její dceru Agátu. Teď se před matkou stydím. Jak se ukázalo, moje švagrová není vůbec samostatná a je velmi líná. Narodila jsem se v hlavním městě a vystudovala tam medicínu.
Pak jsem se přestěhovala do malého města za prací.Velká města se mi nelíbila, na venkově byl čistší vzduch, žilo se mi tam mnohem lépe. S vesničany jsem měl vždy dobrý vztah, jsou to velmi milí lidé. Váží si svých pacientů a celkově je to tam příjemné.
Chtěl jsem tam zůstat, přemýšlel jsem, jak vyřešit problém s bydlením, a moje matka zůstala ve Varšavě. Ještě není v důchodu, učí hudbu. Má jemnou povahu, celý život přichází do styku s dětmi. Je velmi trpělivá, nikdy jsem si nevšimla, že by křičela nebo se zlobila. Bylo pro ni těžké přijmout, že jsem změnil svůj život a odešel. Koneckonců jsme si byly velmi blízké, zejména po smrti mého otce a babičky.Volala jsem jí a psala, ale nestačilo jí to a měla o mě velký strach.
Přestěhovala jsem se, zabydlela se a zvykla si na nový život. Hodně jsem pracoval a nepočítal jsem se snadným životem. Na začátku byla zátěž pacientů a já musela pracovat sedm dní v týdnu, od soumraku do úsvitu. V práci jsem se seznámila se svým manželem. Byl pohledný, milý a rád mě doprovázel domů, svatba se konala o šest měsíců později.
Byla to venkovská a jednoduchá svatba. Tchyně se velmi ráda spřátelila s mou matkou, uhodla jsem důvod.Měla malou dceru, která právě končila školu. Moc si přála odejít do velkého města. Peníze na studium prý měla vybrané, jenže problém byl v tom, že nemohla bydlet na internátě, který byl velmi drahý.
Manželova matka tedy začala lobbovat za to, aby moje matka vzala dceru pod svou střechu, a já jsem její prosbu také podpořila a ona nakonec souhlasila. Přijala mladou dívku do svého bytu. Přesvědčil jsem ji, že jeden pokoj je stejně prázdný, tak proč ji tam nenechat bydlet. Agáta bude celý den pryč a vrátí se až večer, takže ji nikdo nebude rušit.
Tchyně byla nejprve šťastná, ale pak si začala stěžovat, protože švagrová se nechtěla učit. Sezení bylo neúspěšně ukončeno. Veškerá vina byla svalena na matku, protože se o ni nestarala.Matka se vymlouvala, že to není její zodpovědnost, a tato žena jí vytýkala, že dceru dobře nekrmí, že ji brzy nebudí, že jí nepere oblečení.
Byla jsem v šoku, nebylo pochyb, když ji tam nechala. Moje švagrová je dospělá a moje matka stejně není služka. Je zaneprázdněná svým životem a prací. Pokud manželova sestra nemůže žít sama, ať žije u rodičů. Nervozita trvala až do jara a pak Agáta neudělala všechny zkoušky a byla vyloučena. Tchyně si jela pro dceru a ze všeho obviňovala mou matku. Já bych ji na jejím místě ani nepustila do domu.
Měla mi za zlé i mou matku, můj manžel byl také v šoku.Později jsem se tchyně ptala, proč mi o jejím hrozném chování neřekla dřív, ale ona prostě nechtěla mít v naší rodině skandály. S tchyní se pořád hádáme a manžel mě v tom podporuje. I on je matčinou drzostí šokován. S jeho příbuznými se téměř nestýkáme.
