Můj přítel je výjimečný člověk. Dobře vydělává a vždy vypadá skvěle.Její manžel také hodně vydělává. Samozřejmě není milionář, ale mají slušný příjem. Vlastní byt, venkovský dům, auto – vše, co potřebují ke spokojenému životu. Nedávno jsem u nich byla na návštěvě a byla jsem v šoku.
Šlo o to, že kamarádčina dcera nechtěla jíst brambory a salát, takže snědla skoro všechny řízky, které tam byly.
Kolegyně byla hodně naštvaná, protože udělala večeři pro všechny a najednou zbyly jen brambory a salát.Podle ní by dcera měla myslet i na ostatní a ne jen na sebe. Později vysvětlila, že nejde o samotné kotlety, ale o to, aby dcera nebyla sobecká.
Myslím si však, že v tomto světě je třeba být trochu sobecký – myslet především na sebe. Pokud dítě chtělo jíst kotlety, ať je jí. Koneckonců, můžete k bramborám koupit párky a uvařit je nebo usmažit?Je to jen 10 minut práce navíc. Každopádně je lepší, aby dítě snědlo maso, než aby do sebe muselo cpát sladkosti.
Upřímně řečeno, vůbec tomu nerozumím. Já sama bych dala dítěti svůj řízek, a když vaříš, musíš jich uvařit víc, a ona dá každému po jednom. Takhle by křičela a pak by rozpačitě vysvětlovala, že je to tak správně.Ale já to stejně nechápu. Zdá se mi, že je to prostě lakomé.
Vždyť by se daly koupit i hotové kotlety, mít je v mrazáku a v případě takové situace je rychle hodit na pánev. Vždyť mají spoustu peněz, jistě si to mohou dovolit! Nebo možná mají tolik peněz, protože šetří na jídle… Takové lidi nikdy nepochopím, ať už si to vysvětlují jakkoli.