Nemám vlastní daču, ale ráda bych ji měla. Teď si nemůžu dovolit vařit, právě jsem splatil hypotéku. Moji rodiče také nemají daču. A pak mi kamarádka řekla, že svou daču pronajímá. Pronajímá ji na měsíc a na sezonu. Rozhodla jsem se, že by to byla skvělá příležitost, opravdu jsem chtěla strávit léto mimo domov.
Na kamarádčině dače jsem už byla a líbila se mi. Je to velmi úhledný dům, poblíž je území a řeka. Daču jsem si pronajala od května do září. Párkrát týdně jsem chodil do práce a zbytek času jsem trávil na dače. Všiml jsem si, že na záhonech nic neroste, a požádal jsem kamaráda, jestli bych nemohl něco zasadit.
Řekla mi, že jestli chci kopat do země, tak není problém. Jí samotné jsou záhony naprosto lhostejné. S radostí jsem zasadila rajčata, okurky a papriky. Uprostřed léta mi kamarádka najednou volá, že zítra má její manžel narozeniny a že se rozhodli je oslavit na dače. To, že tu bydlím, jim vůbec nevadilo.
– “Jde o to, že v našem bytě nemáme moc místa, a tak budeme sedět venku na dače, nebudeme tě rušit. Na srpen vám dám slevu.
Musela jsem souhlasit. Ale na pár dní jsem se přestěhovala k sobě, nechtěla jsem je rušit v zábavě. Když jsem se vrátil, na dače byl nepořádek. Stůl venku ještě stál, kuchyň byla plná špinavého nádobí, všechno bylo umazané.
Můj přítel nezvedal telefon. Ale já bych v takovém chlívku žít nemohl. Musela jsem pro ně všechno uklízet. Za týden mi kamarádka zavolala zpátky, že se ošklivě přiotrávila, takže sama nemůže všechno uklidit.
Ale já jsem pochopila, že lže… Těsně před mým odchodem z dači se také stala nepříjemná příhoda. Přišla kamarádka a bez ptaní utrhla celý pytel okurek a vzala si rajčata a papriky.
-“Všechno jsem to vypěstovala. Ty jsi do té zeleniny nevložila žádné úsilí. -Ano, vyrostly na mém pozemku. Nemám na ně snad právo? Velmi mě to urazilo, mohla se mě alespoň ze slušnosti zeptat, místo aby mi bezostyšně brala mou práci. Už si od své kamarádky daču nepronajmu. Bude pro mě snazší vyjednávat s jinými lidmi než s ní.
