Před čtyřmi lety jsem se oženil. Nastěhovali jsme se do mého dvoupokojového bytu. Moji tchánovci bydleli také nedaleko na venkově. Byli od přírody velmi pracovití. Přišla však doba, kdy pro ně začalo být dojíždění do města zatěžující.
Kdysi jsem po dědečkovi zdědil garsonku, kterou jsem si dlouho pronajímal a skrýval se před manželkou. Byl to můj majetek, který jsem mohl užívat, aniž bych se musel někomu vysvětlovat. Nyní jsem tento byt přenechal tchánovcům. A všechno by bylo v pořádku, kdybych se nedozvěděl o manželčině nevěře.
To téma přišlo nečekaně, spadlo jako blesk z čistého nebe. Večer jsem se jí upřímně zeptal, co si o tom myslí a jak budeme žít dál. Zjevně už byla na tento rozhovor připravená, protože klidně odpověděla, že je velmi zmatená a ztracená, a proto se nemůže rozhodnout, kdo je jí bližší – já, nebo on? Její odpověď mě šokovala ještě víc.
Uvědomil jsem si, že jsem celou tu dobu žil s nevěrnicí, která mě využívala pro své vlastní cíle a nyní kalkuluje a hledá výhodnější variantu. Nejsem zboží, které si lze vybrat. Moje odpověď byla jednoznačná: sbal si kufry a zmiz mi z očí! Nechci tě znát! Protože se nedokázala rozhodnout, rozhodl jsem se za ni.
Myslím, že to nečekala. Myslela si, že budu rozrušená. Já jsem však nebyl připraven odpustit jí nevěru. Moje žena odešla. Řekla, že bude žít se svými rodiči. Myslím však, že zapomněla, že se jedná o můj byt, který jsem platil z vlastní kapsy. Možná si tam ještě začne vodit milence!!!?
S jejími rodiči jsem měl velmi dobré vztahy. Také se ke mně vždycky chovali hezky. Svůj vlastní byt jsem však těmto lidem dát nechtěl. Informoval jsem je o situaci a požádal je, aby odešli a do měsíce si našli nový byt. Byli v šoku, protože svůj předchozí dům ve vesnici už stihli prodat. O tom jsem nic nevěděl!
Kam se poděly peníze z prodeje? Proč za ně ještě platím účty? Jablko však nepadá daleko od stromu! To, co jsem slyšel, mě jen utvrdilo v rozhodnutí rozloučit se s jejich dcerou. Teď ať se o ně stará ona! Je přece dospělá a měla by se naučit nést odpovědnost za své činy. Někteří lidé mi naznačili, že se k těmto lidem chovám příliš tvrdě. Nevím, v čem spočívá moje “přísnost”. Moje žena mě zradila a snadno se vzdala našeho manželství. Proto se mi osud jejích rodičů stal cizí a lhostejný.
Moji přátelé mě v tomto rozhodnutí podpořili. Říkali, že je čas ukončit vztah s tchánovci, protože jejich dcera se ke mně chová jako k odpadu. Já sama jsem cítila, že abych se mohla posunout dál, musím tento příběh co nejdříve ukončit a zapomenout na tyto lidi.
Ráda bych si udělala pořádek ve svých citových záležitostech a vymetla tu špínu ze svého života. Také se mi nechce věřit, že by její rodiče o dceřině nevěře nevěděli. Před několika dny si moje bývalá žena snažila vynutit schůzku se mnou. Kajícně se začala omlouvat a ronit slzy. Cítil jsem, že mi je jakákoli interakce s touto ženou nepříjemná, dokonce odporná. Dal jsem jí pět dní na to, aby se odstěhovala. Sbalte si své věci! Ještě týden – a budu volný.
