Juliin život byl velmi těžký. Jako dítě přišla o rodiče. Nejprve jí zemřel otec a poté matka. Vždycky chtěla vytvořit silnou a šťastnou rodinu. Brzy se seznámila s dospělým mužem. Ten muž se jmenoval Pavlo. Několik měsíců spolu chodili a Julia si myslela, že to myslí vážně. Ukázalo se, že Yulia je těhotná. Spěchala, aby to svému milenci řekla. Pavel jí však odpověděl velmi lhostejným tónem, že dítě nechce. Ať si dělá, co chce. Už se nikdy neviděli. Nabídl peníze, aby se problém co nejdříve vyřešil.
Andrij Julii nic neslíbil. Juliina babička ji přemlouvala, aby si dítě nechala, ale Julia nechtěla. Nevěděla, jak by dítě uživila. Babička jí však se vším pomáhala. Julii se narodil nádherný chlapec. Poté nastoupila na vysokou školu. Protože její babička měla šicí stroj, šila Yulia oblečení na zakázku. Měla mnoho zákazníků. Pracovala od rána do večera, ale její úsilí bylo marné. I s malým dítětem se postavila na nohy. Dokázala svému dítěti zajistit vše, co potřebovalo. Zanedlouho její babička zemřela. Yulia zůstala úplně sama. Pak potkala Olega a začala s ním chodit.
Po smrti Juliiny babičky to bylo těžké, ale Andrij se k ní nastěhoval. Pomáhal jí se vším, s čím mohl. Oleg si s dítětem rychle porozuměl a měl ho rád jako vlastního syna. O rok později ji Oleg požádal o ruku. Julia si otevřela vlastní ateliér, zatímco Oleg neměl práci, a tak zůstal se synem. Když se však Julia vrátila domů, viděla, že její syn nosí těžké kbelíky. Její manžel ležel na pohovce a nic nedělal. Druhý den podala Yulia žádost o rozvod. Nyní žije se synem v jednopokojovém bytě. Její syn byl smyslem jejího života a nedovolila by, aby mu někdo ublížil.
