Humor vám někdy pomůže překonat životní problémy… Ten den jsme v kanceláři vybírali peníze. Posílali jsme dívku ze sousedního oddělení na mateřskou dovolenou. Měli jsme jí koupit květiny a dort pro nás všechny. A my jsme pili čaj a vyprovázeli budoucí maminku na mateřskou dovolenou. Vytáhla jsem peněženku, vybrala požadovaný obnos a jako stroj jsem peněženku uložila do zásuvky stolu. Odešla jsem z práce a nastoupila do autobusu. Autobus se dal do pohybu. Řidič se podíval do zrcátka a řekl:
“Tady je jízdné. Sáhl jsem do tašky pro peněženku a najednou jsem si vzpomněl, že jsem ji nechal na pracovišti. Jaká škoda! Zrudla jsem až po konečky vlasů a začala jsem se přehrabovat v kabelce v naději, že by se tam mohly povalovat nějaké mince. Ale nenašla je. Místo toho našla tabulku čokolády.
Tak jsem se rozhodla, že jí zaplatím jízdné. Podala jsem ji cestujícímu, který seděl přede mnou. Vzal si ji, rozhlédl se, podíval se na mě, usmál se a podal ji dál. S chichotáním a pochechtáváním jsme čokoládu předali řidiči. Ten si ji vzal.
Chvíli se tvářil překvapeně, přemýšlel, co je to za novou měnu (viděla jsem jeho obličej ve zpětném zrcátku), pak si všiml mého pohledu. Výrazem tváře jsem mu dala najevo, že nic jiného nemám. Usmál se, pak sáhl do přihrádky na rukavice, vytáhl dvě čokolády a řekl: “Podej mi drobné,” a dal je spolujezdci, který seděl nejblíže k němu. Celý mikrobus se začal hlasitě smát. Včetně řidiče a mě. Naše veselá cesta pokračovala..
