V březnu se Olja s Vitalijem rozhodli, že bude lepší, když na čas opustí svou vlast. Manželka tak učinila. Hned druhý den si sbalila kufr a odjela. O dva měsíce později se Olja vrátila domů, protože jí domov a manžel velmi chyběli. Během této doby se seznámila s dalšími ženami, které se také ocitly v zahraničí. Začala Vitaliji ukazovat fotografie, které tam pořídila. Ukázala mu své spolubydlící a začala o nich mluvit. A pak Vitalij na jedné z fotek uviděl svou milenku a nemohl tomu uvěřit. “Kdo je ta žena?” zeptal se. “Snizhana. Bydlela se mnou v jednom pokoji. Taková přátelská a milá žena. A také bojovnice. Dovedeš si představit, že už si našla manžela. Cizince. Bohatého a pohledného muže. Každý den jí nosil kytice.
Vrátila jsem se a ona tam pořád byla. Téhož dne napsal Vitalij Snížanovi. Ptal se, jestli je v pořádku. Také se ptal, s kým žije. Jeho milenka mu také poslala fotky Oly, jeho ženy. Muž se okamžitě rozhodl zeptat, kdo je se Snizhanou na fotce. Začala Olju chválit. Jak je milá, citlivá a sladká. A jak je snadné s ní vycházet. Řekla, že v kavárně, kam jednou šli, všichni muži po Oljce vrhali zaujaté pohledy a chtěli se s ní seznámit. Ale ta je odmítla s tím, že je vdaná a svého muže miluje. Vitalij si pak o obou ženách udělal vlastní závěr. Začal si své milované ženy opravdu vážit, ale se svou spolužačkou zpřetrhal všechny vazby
