Studuji na univerzitě v hlavním městě a jednou měsíčně jezdím k rodičům. Moji rodiče, zámožní lidé, mi poskytli a stále poskytují vše, co si přeji… Před měsícem jsme všichni oslavili porcelánovou svatbu mých rodičů. Přišla spousta hostů, všichni mamince a tatínkovi gratulovali a přáli jim, aby i nadále žili v lásce a harmonii. Před třemi dny jsem opět přišla do domu svých rodičů. Maminka mě objala a tvrdě políbila. “A co táta?” zeptal jsem se mámy, když odešel. “Neboj se, má moc práce. “Je zahlcený prací,” řekla máma. Druhý den jsem se rozhodla, že tátovi udělám radost.
Upekla jsem řízky, které měl tak rád, a rozhodla se, že je vezmu k obědu. Sekretářka mě nechtěla pustit do otcovy kanceláře. Řekla, že má pohovor. Ale já jsem prošla. Tác s řízky mi vypadl z rukou, když jsem uviděla otce s nějakou dívkou. Co dělali… Vyběhl jsem z kanceláře. Dlouho jsem se se slzami v očích toulal po městě… Když jsem přišel domů, matka byla pryč. Otec seděl v kuchyni a čekal na mě. “Musíme si promluvit,” řekl. Posadil jsem se na židli. “Nebudu ti nic vysvětlovat,” začal. “Ta dívka, jmenuje se Tamara… Miluju ji!
– Proč podvádíš svou matku? Proč ji neopustíš? – Protože jsem na její jméno zaregistroval sedmdesát akcií své společnosti. Ve skutečnosti jsou moje, ale právně patří tvé matce. – Takže se nehádáte o peníze? – Už dlouho jsme si cizí. Dokonce spíme každý v jiné ložnici. Myslím, že ona ví všechno. Přinejmenším má podezření… Obviňuješ mě ze žoldáctví, že? Protože jestli řekneš mámě, co jsi viděl, tak ji hodně naštveš. A mě taky. A když se naštvu, seberu ti peníze. Jsi připraven přijít o moje peníze kvůli “pravdě”? Nevím, jestli jsem připravená říct mámě pravdu a zaplatit za to chudobou.
