– “Jedu na služební cestu,” řekl ráno Anton své ženě. “Jakou služební cestu 31. prosince?” udivila se jeho žena. “Je to daleko a musím tam být druhého prosince ráno,” řekl muž. “Tati, budeme dneska večer střílet ohňostroj?” vletěl do kuchyně po probuzení jeho osmiletý syn. Jeho žena samozřejmě vše pochopila, ale nedělala scény. Mlčky seděla v kuchyni, ani ho nevyšla vyprovodit. Před očima mu stál smutný syn a manželka s němou výčitkou v očích. Co ho na Tomovi tak přitahovalo, že ztratil hlavu?
Ano, byla mladá. Ano, hezká tvář s ďábelskýma očima. A to je všechno? No, měla dost rozumu, aby mu dala ultimátum – buď spolu oslavíme Nový rok, nebo se rozvedeme! A on to udělal! To je ale báječná rodina! Anton si vzpomněl, že jednou jeho otec také odjel koupit vánoční stromek na Nový rok, ale vrátil se až druhý den. Jeho matka proplakala celou noc… Muž chtěl pochopit sám sebe. Chtěl pochopit, co ho k tomu šílenému kroku dohnalo. Dojel ke krajnici, zastavil, vystoupil z auta a zakouřil si. Jeho Inna se o něj postarala, syn udělal otci radost svou existencí a on je opustil a odjel do Tomy.
Proč? Kdo je pro něj? Jen dívka pro tělesné potěšení. Jak mu může poskytnout klid, který Anton pociťuje, když se vrací z práce? Inna mu na silvestrovskou večeři připravila spoustu lahodných pokrmů a Toma si nejspíš objedná něco na donášku. Anton nasedl do auta, otočil se a jel zpátky. Cestou se zastavil ve zlatnictví a koupil manželce náramek… “Jsem doma!” vykřikl, když vešel do bytu. Anton si všiml jejích uslzených očí: “Zrušili to.” Přistoupil k ní, objal ji, políbil a řekl: “Nepotřebuju nikoho jiného než tebe!
