Až do svých devětadvaceti let jsem byla naprosto svobodná žena, která nedělala nic jiného, než že si užívala života, práce a cestování. V kariéře jsem
Mám přítele. Vdala se brzy. Měli se moc rádi. Všichni jim jejich lásku záviděli. Chodili spolu už od školy a vzali se hned po maturitě.
“Táňo, prosím, vezmi mého syna k sobě,” řekla Marusja, “nabídli mi prestižní práci v zahraničí, ale nechci dát syna do sirotčince.” “Marusjo, víš, že sami
Nemám vlastní daču, ale ráda bych ji měla. Teď si nemůžu dovolit vařit, právě jsem splatil hypotéku. Moji rodiče také nemají daču. A pak mi
– Ne, Valerko, ani se mě nesnaž přesvědčit. Nepotřebuji tvou sestru v domě. Zvlášť když je nemocná. Když jí bylo dobře, sotva jsme ukázali nos.
“Viděli jsme vás včera v televizi, nečekali jsme, že to váš syn udělá, ale on ne! Odjede do hlavního města a opustí vlastní matku!” –
Dlouho očekávané dítě se konečně narodilo. Karina byla v sedmém nebi a čekala na svého manžela, kterého před několika minutami viděla přes okno stát s
Tanya byla unavená. Od té doby, co ji opustil manžel, byla šest let sama. Její dcera se před rokem vdala a odstěhovala se do jiného
Moje tchyně je rozená herečka. Hollywood po ní volá. Už jí tam unikl nejeden Oscar. Měli byste vidět, jak se chová ke svému manželovi, jak
Žeňa vzala hadici a šla zalévat záhony na zahradě. “To by mě zajímalo, proč jsem toho tolik zasadila,” pomyslela si. Najednou se jí udělalo špatně.